V domě po pradědovi
Dům po pradědovi z konce válečného období potřeboval zásadní přestavbu. Rozrostla se v něm mladá rodina, která potřebovala zařídit nový půdorys pro společné bydlení o rozloze 48,5 m². Zásadní rekonstrukcí prošla půda, která se díky zateplení a zútulnění proměnila v novou ložnici.
Z původní ložnice se stal nový dětský pokojíček. Předchozí jídelnu jsme díky propojení prostoru s obývacím pokojem předělali na velkou kuchyň s jídelnou. Široký prostor jsme tak efektivně rozdělili na několik funkčních zón. Jedná se o kuchyň s jídelnou, obývací část, šatní prostor a čtecí koutek. Pracovní místo jsme přesunuli na půdu a prozatím se dá využít také místo v dětském pokoji.
Zásadním problémem byl nedostatek úložného prostoru. Pro tuto bytovou jednotku se v domě nenachází žádná předsíň na odložení svrchních oděvů. Proto jsme využili malé uličky hned u schodů k instalaci věšáku. Dále jsme zakomponovali šatní skříně ze dvou stran obývacího pokoje.
Sprchový kout v koupelně rámuje z jedné strany dřevěný trám, který je součástí konstrukce domu. Spojením původní koupelny a kuchyňky vznikla komfortní koupelna s dostatečným úložným prostorem na koupelnový textil a hygienu. Na přání majitelů používáme v celém bytě dřevodekor. Podlaha však není z pravého dřeva, jelikož by nevydržela drápky buldočka Ludvíka.
Jednou z velkých výzev obývacího pokoje bylo udělat prostor také pro schody vedoucí na zrekonstruovanou půdu, nově tedy ložnici s pracovním koutem. Schody jsme tak využili k rozdělení prostoru a umístění sedačky. V obývacím pokoji je dostatek světla ze dvou světových stran a původních skříní s novými zrcadlovými dveřmi. Zároveň jsme ponechali i bílé zachované židle z Ikey.
Podívejte se na výsledek:
Přestavbou se splnil rodičům sen o samostatné ložnici a prostorné kuchyni. Vedle toho se zrodil také návrh nového dětského pokojíku a jeho dispozice pro dítě ve školním věku.
Zajímavostí tohoto domu je, že v prostoru současného obývacího pokoje bývala fotokomora, ve které můj děda vyvolával fotky.
